Acidobazická rovnováha

Vyvážená acidobazická rovnováha je nezbytným prvkem vnitřní harmonie našeho těla. Díky modernímu životu má náš organismus sklon k překyselení, protože lidé v naší době téměř zcela ztratili schopnost vybírat si instinktivně správnou potravu. K tomu se ještě přidávají další faktory, jako je např. dědičnost, stres, určité léky atd.

Snad nejvíce kyselotvorným faktorem je samotná výživa, přesněji její způsob. Naše tělo trvale bojuje proti kyselosti: denně se v něm vytváří 20-22 mol (přesněji 20-22 mol x 6 X 1023) CO2.V procesu metabolismu bílkovin a nukleových kyselin produkujeme navíc také 70-100 mol dalších kyselin. Naše tělo se před nimi chrání mnoha způsoby, jedna z jeho nejznámějších „metod“ probíhá za pomoci uhličitanu sodného. Při udržování acidobazické rovnováhy mají vrcholnou důležitost také naše ledviny a plíce.

Potrava, kterou přijímáme, může být buď kyselá, zásaditá nebo neutrální, ale acidobazická rovnováha nesouvisí jen s „kvalitou“ jídla. Když hodnotíme naši potravu, je účelnější rozlišovat ji podle jejího složení, tj. jestli vytváří kyseliny nebo spíše zásady. Do skupiny, která vytváří zásady, patří potraviny bohaté na draslík, sodík, vápník a hořčík, jejich zředěný roztok je zásaditý. Potraviny, které obsahují vysoké množství chlóru, fosforu a síry (luštěniny, maso, cereálie) a některé druhy ovoce a zeleniny (šťovík, rebarbora) s obsahem kyseliny šťavelové, která se během trávení neúplně rozkládá, a dalších organických kyselin jsou obvykle kyselé.

Pozor! Jednostranná konzumace zásadotvorné potravy může pro tělo znamenat stejnou zátěž jako konzumace převážně kyselé potravy!

Avšak to je jen část kyselotvorných vlivů. Stresující způsob života, konzumace jistých léků, nevhodná dieta (nadměrná konzumace sladkého, alkohol, rafinované potraviny a bílkoviny, nedostatek zásadotvorných pokrmů), určité spotřební zvyky (káva, kouření),k nezdravý způsob života (sedavý, stresující) a navíc některé chronické a neinfekční choroby, mohou dramaticky zvyšovat produkci kyselotvorných látek, které znamenají pro tělo zvýšenou zátěž. Produkované kyseliny dlouhodobě zatěžují a oslabují kompenzační procesy. Objevuje se první skrytá acidóza, ta se sice kompenzuje, ale pak může opět následovat částečná nebo ne zcela kompenzovaná acidóza.

Naneštěstí současná medicína léčí pouze poslední stadium, ačkoliv ideální by byla prevence a včasná diagnóza již v počátečním stadiu. Situace je dokonce ještě obtížnější, protože obvyklé acidobazické vyšetření se zaměřuje především na stav krve, ale krev může kompenzovat nejen své vlastní acidobazické poruchy, ale také kyselou akumulaci v intersticiálním prostoru, proto je zásaditý stav krve často způsoben kyselostí v intersticiálním prostoru.

Jednou z nejdůležitějších vlastností zařízení Aquarion je to, že vyrábí vodu,ve které nejsou nečistoty, kterou je možné nejen bezpečně konzumovat, ale která je také současně zásaditá. Konzumací zásadité vody můžeme zastavit okyselení, které se v našem těle odehrává, následně je zvrátit a dosáhnout normálních vitálních procesů. Zásaditá voda, která může být vyráběna v několik stupních, je rovněž ideální pro detoxikační kúru. V počátečním období doporučujeme používat méně zásaditou vodu. Ideální by bylo zabezpečit denně 2-3litry čisté ionizované vody. Zásaditá voda se navíc může využívat i při vaření. Díky ní se můžeme bránit proti překyselení na mnoha frontách.

Szabina Pál

Bibliografie:

  • Dr. Kohán József: Comparison of Different Water and Oxygen Therapies. Nutrition and Health, January 2008
  • Dr. Kőszegi Tamás: Acid-base Balance and Nutrition. July 2001
  • Dr. Tamasi József: Acid-base Balance in Complementary Medical Practice July 2001